S výměnou léku na recept v lékárně se setkáváme stále častěji. Zákazníci na to reagují různě: Ti, kdo chtějí ušetřit, změnu kvitují s povděkem, jiní mají strach z užívání léku, který jim nebyl přímo předepsán. Je toto jednání lékárníků legální?
Oslovili jsme zástupce některých pojišťoven a představitelku Svazu zdravotních pojišťoven, abychom zjistili zásady výměny léku v lékárně.
Originální lék nebo generikum?
Podle tiskové zprávy, jíž vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna, je obecnou zásadou pro výdej léku na recept v lékárnách souhlas pacienta, a záměna léků je možná pouze v případě, kdy je na trhu více přípravků od různých výrobců. Často vedle sebe existují tzv. originální přípravky a jejich generika, neboli kopie. Generikum musí obsahovat stejnou účinnou látku jako originální lék a mít i stejnou formu podání. Nelze tedy nahradit například prášek kapkami nebo čípkem. Generika jsou stejně účinná a bezpečná jako originální přípravky, často jsou však levnější a pacient na ně doplácí méně nebo vůbec.
„V případě, že není v lékárně dostupný předepsaný léčivý přípravek a hrozilo by nebezpečí z prodlení, může lékárník vydat léčivý přípravek se stejnou účinnou látkou, stejnou cestou podání a ve stejné lékové formě, což stanovuje legislativa,“ upřesňuje Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny.
„Jestliže pacient nesouhlasí, lékárník je povinen vydat, popř. objednat po domluvě s pacientem konkrétní lék na receptu. Ve většině případů může být dodán tentýž nebo následující den,“ říká Oldřich Tichý z Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Jeho tvrzení podporuje Kateřina Podrazilová, předsedkyně lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR): „Záměnu léků v lékárně (tzv. generickou substituci) umožňuje zákon o léčivech. Podle zákona může lékárník se souhlasem pacienta při výdeji léku nabídnout pacientovi takový, který obsahuje stejnou léčivou látku a užívá se stejně, ale např. od jiného výrobce a s menším nebo nulovým doplatkem. Pokud však lékař na receptu uvede „nezaměňovat“, lékárník záměnu provést nesmí a vydá pouze lék uvedený na předpisu.“
Vše v souladu se zákonem
Může se stát, že konkrétní lékárna nemá předepsaný přípravek momentálně k dispozici. Pakliže je pacient v takovém zdravotním stavu, že je okamžité vydání léku nezbytné, vydá lékárník, se souhlasem pacienta a samozřejmě v souladu se zákonem o léčivech, pacientovi jiný léčivý přípravek odpovídajících léčebných vlastností, který je k dispozici. Podmínky pro takovou náhradu či záměnu předepsaného léčivého přípravku stanoví vyhláška o správné lékárenské praxi.
V současné době existuje na trhu obrovské množství léků domácích i zahraničních výrobců. Může se stát, že lék se stejnou obsahovou látkou najdete až v deseti různých variantách, proto lékárna většinou nemá skladem všechny. Kvalita zásobování lékáren se však výrazně zvýšila, proto není problém nechat si daný lék objednat a maximálně za tři, čtyři dny vyzvednout. Ve velice zřídkavých případech, zejména u léků na individuální dovoz anebo u připravovaných vakcín, trvá dodávka delší dobu, obvykle kolem čtrnácti dnů. V případě, že výroba předepsaného léku byla ukončena nebo má dlouhodobý výpadek a neexistuje ekvivalentní náhrada, je možná záměna léku pouze po dohodě s vašim lékařem.
Zaměnit předepsaný léčivý přípravek za jiný s jinou léčivou látkou s obdobnými léčivými účinky nebo v jiné lékové formě (např. při výpadku konkrétního léku ve výrobě nebo distribuci) by mohl lékárník pouze za předpokladu, že tato záměna bude odsouhlasena předepisujícím lékařem i pacientem. Lékárník pak musí na receptu vyznačit provedenou záměnu a správné dávkování.
S ohledem na vaši peněženku
Od zavedení regulačních poplatků lidé více zvažují, co zaplatí za své léčení. Levnější náhradu svého léku na recept žádá v lékárně každý desátý pacient. Pokud ale nabídne lékárník náhradu sám, odmítne levnější lék jen jeden z deseti pacientů. Vyplynulo to z průzkumu (květen 2014) společnosti Factum Invenio, v němž odpovídala necelá tisícovka občanů ČR.
Podle zákona o léčivech by měli lékárníci vždy informovat pacienta o možných alternativách k vydávanému léčivému přípravku, včetně jeho ceny a doplatků. Řada pacientů toto doporučení vítá, ale na každý na ně vždy přistoupí. Když však lékař na receptu vyznačil, že trvá na vydání předepsaného léčivého přípravku, nemůže lékárna vyhovět ani přání pacienta, který by chtěl místo toho lék bez doplatku.
V případě náhrady je potřeba si ověřit, že vydané léčivo má stejnou sílu, jako léčivo předepsané, jinak by šlo o jiný lék. Respektive i tato možnost existuje, pokud pacient na jiném léku trvá, protože je levnější. V tom případě na to musí být pacient lékárníkem upozorněn a celou odpovědnost na sebe přebírá lékárník. Vydání jiného léku by navíc mělo být konzultováno s lékařem.
„Substituce léků v lékárně umožní pacientovi vybrat si z možných variant stejně účinné léčby. Záměnou může pacient snížit svůj doplatek. Substituce v lékárně by měla být dnes již naprosto běžná, především pro léčbu častých onemocnění jako je vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a základní léčba cukrovky druhého typu je k dispozici celá řada léků se stejnou účinností,“ říká Kateřina Podrazilová.
Podle Elenky Mazurové by si měl pacient vždy zkontrolovat, zda nebere stejnou účinnou látku pod různými obchodními názvy. Případná záměna by neměla mít finanční dopad pro zdravotní pojišťovny. Úhrada by měla být pro všechny léčivé přípravky se stejnou účinnou látkou stejná díky revizi úhrad, které zajišťuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Informaci o maximální možné výši doplatku na daný léčivý přípravek lze zjistit na stránkách ministerstva zdravotnictví.